Historie

Několik slov o historii kapely ŠAROVEC

Paměti starých občanů Hluku sahají až někdy do roku, nebo přesněji kolem roku 1872, kdy se vrátil kapelník Šrom od vojska, kde sloužil u plukovní hudby, a ujal se vedení osmičlenné hlucké kapely. Brzy ji rozšířil o další schopné hudebníky a tím dal pevný základ pro budoucí hluckou muziku. Kapelníka Šroma vystřídal po jeho smrti nadaný hudebník Jan Svadbík, který starší muzikanty nahradil mladými. Byl mezi nimi i jeho bratr Martin, který byl v širokém okolí vyhlášeným muzikantem. Jedním ze Svadbíkových žáků byl Tomáš Šimčík, který se po návratu z vojny od staré kapely odloučil a založil kapelu mladých. Svými kořeny sahá tato kapela do kapely Venkovské omladiny, kterou cvičíval Antonín Pospíšek. Až do té doby hrávaly tyto kapely staré skladby a tance – kanafasku, šestikročku…atd., mladí muzikanti však cítily potřebu jít s duchem doby a tak začaly hrát skladby lehčího žánru a směsi různých písní. A s tímto žánrem začíná muzika podnikat zájezdy do Luhačovic, Prahy, Brna, Ostravy, Zlína… Nedílnou součástí kapely jsou při těchto zájezdech krojované skupiny.

V té době přichází do Hluku Martin Šimčík, člen orchestru Zemského divadla v Brně, který se pro nemoc musel vzdát svého zaměstnání. Hned se ujímá vedení hluckých muzikantů a po něm se pak ve vedení vystřídají další kapelníci a vedoucí. V historii kapely jsou zapsána jména takových hudebníků, jako byli Jan Pravdík, Jan Krsička, Jan Machala a další. Svět spěchal kupředu, muzika se tomu spěchu přizpůsobovala, ale v Hluku jsou dodnes hrdí na to, že jejich muzice zůstal pravý styl slovácké muziky s jejím temperamentem a veselím. To však již do historie hlucké dechovky vstupují další jména, která stojí za to vyslovit s uznáním – Stanislav Vavřínek , vynikající trumpetista, dirigent a aranžér, Jaroslav Hrabovský, který byl nejen dobrým zpěvákem, ale především vynikajícím organizátorem. Pod taktovkou Jaroslava Hrabovského kapela hrávala na populárních Plesech Květů, na plesech Sparty, Slavie, na Moravském plese v Praze, přivedl kapelu do Kolína, kde Šarovec hrál celkem jedenáctkrát a odtud byl již jen krůček do Německa, Francie atd. Nesmíme zapomenout ani na další osobnosti hlucké dechovky. Třeba na to, že většinu zakládajících členů Šarovce vyučil, tubista ve vojenském orchestru, Jan Krsička, který za pomoci vedoucího Klubu kultury vytvořil mladou kapelu, a který byl jedním ze zakladatelů hluckých festivalů.

Na dnešní podobě Šarovce má velkou zásluhu i již zmiňovaný Stanislav Vavřínek. Za pomoci MěÚ zakládá Dům dětí v Hluku roku 1997 dětskou dechovku Kosenka, kterou vede právě Stanislav Vavřínek. V roce 2002 dává kapelník Šarovce prostor mládí a kapelu omlazuje muzikanty z Kosenky.

Proč název ŠAROVEC

A to se pomalu dostáváme k tomu, proč si muzikanti v Hluku říkají ŠAROVEC. V kronice kapely je o tom kratičký zápis: „Roku 1975 soubor požádal spisovatele Františka Kožíka, aby mohl užívat pro svůj název jména hrdinného hejtmana z mistrova díla Na dolinách svítá.“ A hned vedle najdeme i Kožíkovu odpověď: „Svoluji hudbě dechové v Hluku užívat mluvou i písmem jména hrdiny lidu zdejšího, hejtmana Šarovce zvaného. Hudba nechť v názvu užívá tohoto jména ŠAROVEC.“

František Kožík o tom napsal v roce 1997 pro Slováckou dechovku: „Pak jsem se vyznal z té opožděně prožité lásky k rodnému kraji a jeho lidu v románu Na dolinách svítá. Snažil jsem se každou kapitolu začít motivem ze slovácké písně. Žasl jsem co je v nich poezie, vtipu, originality. Můj román vzkřísil z trosek hluckou tvrz… Když vznikl dechový soubor Šarovec, chtěli po mě text na znělku, kterou by začínali své programy. Tehdy jsem se seznámil s Blahoslavem Smišovským, který pro Šarovec psal a také občas dirigoval…“

A dodejme, že prvním výsledkem jejich spolupráce byla skutečně polka, která se stala nejen znělkou hluckých muzikantů, ale kterou přebraly desítky dalších orchestrů v kraji. Zpívá se v ní mimo jiné: „…réva v džbánku, to pro galánku, to znal už hejtman Šarovec.

Současný ŠAROVEC

Ale to je již historie. Jaký je stav kapely Šarovec dnes a co budoucnost? V roce 2002 dává kapelník Jan Šimčík prostor mládí a kapelu omlazuje muzikanty z mládežnického orchestru Kosenka. Uměleckým vedoucím se stává trombonista Josef Žajdlík, který se v roce 2005 převzal i kapelnickou taktovku. Současné obsazení kapely tvoří asi z poloviny odchovanci mládežnického orchestru Kosenka. Vysoká úroveň kapely je zajištěna přítomností několika absolventů brněnské a kroměřížské konzervatoře a JAMU, udávajících trend kapely. Od roku 2013 je kapela pod vedením Michala Vacka.

Šarovec pravidelně hraje na festivalech, plesech, na tanečních i hodových zábavách a vánočních koncertech. Tato mladá kapela se má čile k životu. Jak se zdá ani v budoucnu nebudou platit trochu posměšná slova, že „ V Huku puku buben!“ A že stále budou platit slova Františka Kožíka: „Hejtman Šarovec bojoval šavlí. Soubor Šarovec bojuje muzikou a písničkou. Přeji mu ze srdce aby mával tou zlatou šavlí nad celou zemí, šavlí, která nestíná hlavy, ale dobývá srdce…“